Jsme zde proto, abychom stírali slzy z očí Ježíše a Marie

Kázání při Vigílii, středa 6. 5. 2020, Svatá Hora, otec Montfort Okanwikpo SHL

Každý by měl vědět, že Ugwu-Nso je mimořádné místo. Není to místo, kam lidé chodí dát si mango, kotletu, avokádový dort… Bůh chce, aby Svatá Hora – Ugwu-Nso – byla místem, kde bude jeho vůle konána zde na zemi stejně jako v nebi. Můj Bůh hledal lidi, hledal místo, hledal komunitu, která bude dokonale plnit jeho vůli. Našel jen dva takové. Kdo to je? Pouze Ježíš a Maria. Nikdo jiný. Všichni ostatní to děláme jen do určité míry. V neděli jsme slyšeli, jak Kristus řekl: „Já jsem dobrý pastýř, já jsem dveře k ovcím. Všichni, kteří přišli přede mnou, jsou zloději a lupiči.“ Tím nazval zlodějem Mojžíše, Abraháma, Izaiáše, Jeremiáše, Noema, Lota. Řekl: „Všichni, kdo přišli přede mnou jsou zloději a lupiči, ničitelé, všichni.“

Týž Ježíš mě také učil, že ve srovnání s Marií, maminkou Marií jsou všichni andělé, všichni svatí, celý svět a všechno stvoření jako kapka vody, Maria je oceán. Proč? Protože Maria se dokonale podřídila Boží vůli.

Můj Bůh hledal lidi,… proto stvořil člověka, aby, když se na něj podívá, uviděl v člověku svůj obraz a svou podobu. Aby viděl toho, kdo plní Jeho vůli, žije životem, jaký si přeje Bůh. Ale co vidí?

Jak bych si přál, aby Adam Evě natloukl! Kdyby ji párkrát přetáhl, nevznikl by prvotní hřích. Kdyby jí dal políček, i kdyby jí vyrazil pár zubů, nedošlo by k prvotnímu hříchu. Tato kongregace stále ještě žije, Společenství Dvou Srdcí Lásky je stále naživu před Boží tváří, protože…

Nechci znovu uvádět jejich jména, ale když to démonické shromáždění se svým démonickým vůdcem chtělo na jeho území všechno ovládnout, Bůh mi nařídil, abych ho opustil a začal znovu. Kdybych je následoval, kdybych řekl: “Přidám se k nim, jsou stále mí, co se může stát?“, celý program by byl zničen. Dvě Srdce Lásky by byla minulostí. Avšak stále patříme Bohu, protože někteří lidé řekli: „nebudeme je následovat“.

Lucifer to nechtěl konat sám, ale chtěl k tomu svést všechny anděly: neposlouchat Boha a odmítnout Ho uctívat. Chtěl, aby všichni andělé rozzlobili Boha, aby odmítli konat svou povinnost – klanět se Mu. Ti ho následovali, dokud archanděl Michael neřekl: „Ne! Já budu poslouchat Boha. Kdo je jako Bůh?“ Když získali téměř všechny kněze, bratry a jáhny, řekli jim, aby se obrátili proti Srdcím Lásky a vybrali si otce Pascala za svého pokladníka a poradce. Otec Pascal řekl: „Ne! Já budu následovat zakladatele.“ Jak bych si přál, aby Adam Evě natloukl; nedošlo by k prvotnímu hříchu. Ale Adam Evě dovolil, aby ho stáhla do svého hříchu.

Takže ke Svaté Hoře: Bůh touží po tomto místě, po lidech, to je jediná Boží touha. Bůh má jedinou touhu: lid, který učiní ke své podobě. To je vše. Lid, který učiní opravdu svým vlastním lidem. Touží po lidech a hledá lidi, kteří budou plnit jeho vůli. Konáním Boží vůle se stáváme Božími dětmi. „Kdo je můj bratr, kdo je má matka, kdo je má sestra?“ – každý, kdo plní vůli mého Otce v nebi.

Takže prosím vězte, že Ugwu-Nso je místem, kde budeme stírat slzy z očí především komu? Ježíšovi a Marii, dvěma zraněným a krvácejícím Srdcím. Proč jsou zraněná a krvácející? Proč? Hledají lidi, kteří budou plnit Boží vůli. Jako Jan v Apokalypse plakal, když byl přinesen svitek a nikdo nebyl hoden jej otevřít. Jan plakal. V celém stvoření nikdo nebyl schopen vzít svitek a otevřít jeho pečeti. Anděl řekl Janovi: „Jene, neplač. Někdo to dokáže.“ Kdo je to? Beránek. Přišel Beránek, vzal svitek a otevřel pečeť.

Pán Ježíš mi odhalil, řekl mi: „Přišel jsem“, Ježíš přišel, „aby měli život, a měli ho v hojnosti“. Hojnost života. A naučil nás cestu kříže, cestu oběti vlastního života za druhé. Jeho nejvyšším učením je Jeho eucharistická oběť na kříži. Naučil nás, jak trpět a zemřít. Už neumírejte neužitečně. Neumírejte už marně. Obětujte svůj život a zemřete užitečně! Jak? Tím, že budete umírat plníce Boží vůli. Také mi řekl: „To nejdůležitější učení, které jsem tě poslal hlásat celému světu, je shrnuto v prostraci.“

Shrnutím toho, co byl Otec Láska poslán naučit celý svět, je prostrace. Pokud se ji nedokážete naučit, nejste mými následovníky. Pán mi k tomu poskytl místo, abych zde zůstal, praktikoval to, abych v tom byl dokonalý a učil tomu celý svět. Celý svět se naučí klanět se v prostraci Bohu. Pokud to dělat nechcete, na Ugwu-Nso nechoďte. Pokud takhle nedokážete žít, nechoďte na Ugwu-Nso. Pokud to už nedokážete, připravte se k pohřbu. Jste-li příliš staří na to, abyste konali prostraci svobodně a dobrovolně, musíte udělat prostraci v rakvi s rukama a nohama složenými po stranách. Pokud děláte prostraci dobrovolně, roztáhněte ruce ve tvaru kříže. Pokud ji nechcete dělat dobrovolně ve tvaru kříže, musíte ji dělat natažení v rakvi – musíte tam ležet v prostraci, ať se vám to líbí, nebo ne. Musíte tam ležet jak dlouzí tak širocí. Když přijdete do márnice, uvidíte tam všechny ležet v prostraci, všechny mrtvoly tam jsou v prostraci, natažené, ať se jim to líbí, nebo ne. Stejně tak i vy musíte umřít. Udělejte všechno proto, abyste zemřeli smysluplně, tak, že obětujete svůj život za druhé.

Tuto nauku, kterou vám předkládáme, prožíváme dokonce i v našem refektáři. Získejte prospěch z toho, když jíte, když myjete nádobí, učiňte z toho širokou cestu milosti. Jak? Když si vezmete své jídlo a jíte, udělali jste totéž, co dělají psi a kozy. V tom není rozdíl. Když jsem byl v Hüttingu, bydlel jsem blízko farmy, kde chovali krávy. Když přijdete do kravína, krávy leží a žvýkají a žvýkají a žvýkají. Podobně vy sedíte u stolu a jíte a jíte a jíte, jde o totéž. Jediný rozdíl je, že krávy nepoužívají vidličku a nůž. Stravu rozžvýkáme, pak jde do žaludku, je to totéž, žádný rozdíl. Ale také můžete jídlo udělat něčím láskyplným, slavnostním, milostiplným, tím, že si navzájem sloužíte, a to je rozdíl! Kozy a psi bojují, aby si to své mohli sníst sami. Ale vy, lidé, abyste své stravování odlišili, naberte na talíř a dejte svému sousedovi. To je rozdíl. Když si sami vezmete talíř a jíte, děláte to samé, co psi a kozy.

Pokud ale jídlo naberete na talíř a dáte je svému sousedovi – tomu, kdo sedí po vaší pravé ruce, pak je to skutek lásky. Vaše jídlo se stává cestou milosti. A po jídle umyjete talíř sousedovi po vaší levé ruce. I to je cesta milosti. Pokud myjete jen svůj talíř, neděláte nic zvláštního, obsloužili jste jen sebe.

Bůh nás tedy učí z přirozených věcí učinit nadpřirozené a tak získat milosti. To je největší tajemství Eucharistie: musíme jíst. Musíme se mýt – Bůh učinil svátost obmytí: křest. Učinil jídlo svátostí, a tak jíme chléb a pijeme víno, a je to milost, požehnání. Sám Bůh to pro vás udělal. Jak úžasné jsou Boží skutky!

Děkuji Ti, můj Bože, že nám dáváš toto místo, Ugwu-Nso, kde vše, co myslíme, říkáme a děláme, konáme podle Tvé nejsvětější vůle.