Úvod

Bohatství rozmanitosti Písma svatého má své sjednocující ohnisko: Boží vůli uskutečnit v Kristu důvěrné sjednocení a osobní společenství lásky s lidstvem a skrze člověka s celým stvořením[1]. Kongregační prameny Sester Dvou Srdcí Lásky představují tuto dynamiku směrem ke sjednocení všeho v Bohu jako již darované sjednocení s Láskou Srdcí Ježíše a Marie a jako pozvání vstoupit do této jednoty.

 

1. Hlavní téma a podtémata

Hlavním tématem této práce je sjednocení srdcí Ježíše a Marie, jejich vzájemný vztah, protože se společně stala eschatologicky výhradním středem vztahu mezi všemi tvory podle Písma svatého i tradice Církve, k níž patří také kongregační prameny Společenství Dvou Srdcí Lásky.  Teze autorky je především prezentována ve třetí kapitole díla: teologický názor, že moderní chápání spásy jako osobního vztahu s Bohem může být uplatněno v mariologii, pro pochopení vykoupení Marie a pro pochopení její spolupráce na spáse druhých, zdůrazňující jejich osobní vztah s Bohem. Tato práce ukáže Mariinu spásu jako skutečnost, že Kristus (během života) Marii se sebou ve stále důvěrnějším vztahu sjednocoval, a že Maria na toto spásonosné jednání odpovídala tak, že si osvojovala jeho způsoby myšlení a jednání, což umožnilo její proměnu v dokonalý Boží obraz a přivedlo ji k nejhlubšímu možnému sjednocení s Bohem. Proto Maria může druhým pomáhat správně odpovídat na Boží milost.

Toto téma souvisí s podtématy jako: inkulturace v Africe, zvláště v Igboland, úloha zjevení v Církvi, otázka důležitosti úkonů zbožnosti a antropologická otázka o úloze mužů a žen ve společenství.

[1] Podle přesvědčení teologů jako M. G. MASCIARELLI, Il cuore. Spiritualità, cultura, educazione, Tau, Todi 2008, str. 147, s odkazem na Ef 1,9-11.