Kázání otce Lásky při Svaté hodině, 17. 8. 2026 (živě na YouTube)
Úvod
Moji drazí bratři a mé drahé sestry, vítám vás všechny na této nejslavnostnější mši svaté, při této Svaté hodině se všemi požehnáními, všemi přísliby, všemi milostmi, které Bůh v tuto chvíli vylévá na nás i na celý svět. Vše přijmeme a o vše se podělíme se všemi, se všemi dušemi, zejména pak – a to především – o spásu všech duší. Během této Svaté hodiny Bůh vylévá na všechny své nekonečné požehnání, milosti a spásu. A řekl: „Vylévám krev své lásky,“ – to řekl Ježíš Kristus, „na celý svět, bez ohledu na překážky.“ Bůh je všemohoucí. Co může být pro Boha překážkou? Nic. Děkuji ti, můj Bože. Připomeňme si tedy nyní, že jsme hříšníci, a prosme Boha, aby nám odpustil, odpustil celému světu a spasil všechny duše i celý svět.
Kázání
Moji drazí, bratři a sestry, musíme Bohu vždy děkovat za to, že nás stvořil ke svému obrazu a podobě. Ať se vám to líbí nebo ne, tou největší věcí, kterou pro nás Bůh udělal a stále pro nás dělá, není jen to, že nás stvořil, ale že nás spasil. Především nás spasil. Jak nás spasil? Bůh se stal člověkem a zemřel na kříži. Chcete to slyšet? Největší věc, kterou Bůh od vás chce, je také zemřít jako on na kříži, obětovat svůj život za druhé, tak jako to udělal on. Jste připraveni zemřít jako Ježíš na kříži?
Ach, lituji toho mého bratra z evangelia. Připravoval se vystoupit na nejvyšší vrcholy dokonalosti tím, že dodržoval všechna přikázání, ale když přišel čas, kdy byl povolán k životu v této dokonalosti, odešel smutný kvůli své připoutanosti k věcem. Ani jeho jméno není známo. Kdyby však tento muž učinil ten krok, udělal to, o co ho Kristus požádal: „Jdi, prodej vše, co máš, rozdej peníze chudým, pojď a následuj mě“, bezpochyby by se stal jedním z největších mužů na zemi, jedním z největších apoštolů. Byl by jako Kristus.
Když Ježíš řekl: „Šimone, ty jsi Petr, na této skále vybuduji svou církev“ věděl, že Petr je člověk, křehký a slabý. I Petrova víra několikrát – nejen jednou – zakolísala, Petr pochyboval, Petr odmítal, bránil Ježíšově lásce, umývání nohou. Petr nechtěl, aby Kristus zemřel na kříži. Poslyšte! Věděl vůbec, čemu brání? Spáse. Ale Ježíš věděl, že všechny ty věci, které Petr udělal, neudělal ze zlé vůle.
„Pane, jak mi můžeš umývat nohy? Jak můžeš zemřít na kříži?“ Když zapřel Ježíše, ta malá dívka se ho zeptala: „Nejsi jeden z nich?“ Nebylo to z nenávisti. Byl to strach, slabost. Když tam v Getsemanské zahradě usnul, místo aby bděl, během té svaté hodiny, jedné hodiny, nebylo to ze zloby, byla to slabost. Ježíš to viděl a řekl velmi jasně: „Šimone, synu Jonášův, Petře, ďábel se snaží tě polapit a zničit, ale já jsem se za tebe modlil, nezklameš. Až budeš posílen, posiluj své bratry.
Ježíš tedy postavil svou církev na skále Petrovy víry. Ale ještě více, když se ho zeptal: „Šimone, synu Jonášův, miluješ mě více než tito ostatní?“ Láska, láska, láska je základním kamenem, neotřesitelným, nedotknutelným, neporazitelným. Láska překonává vše. Láska překonává vše, dokonce i smrt. Láska je silnější než smrt. A tak Ježíš pomohl Petrovi, aby se všeho vzdal. „Pane, ty víš, že jsem se všeho vzdal, abych tě následoval.“ Ten mladý muž z evangelia se nevzdal… Petr se všeho vzdal, aby následoval Ježíše. To je láska.
Ježíš tedy nedopustil, aby Petr přišel o tu největší lásku, lásku, která spočívá v tom, že zemřeš za ovce, za své stádo. To je ta největší láska. Víc už udělat nemůžeš; není větší lásky, než když obětuješ svůj život. Pomohl tedy Petrovi – Quo Vadis? – který utíkal. Pojď! A Petr to zvládl nádherně, úžasně dobře: „Ukřižujte mě hlavou dolů.“ A z toho ukřižování hlavou dolů se stala Petrova kazatelna. Tak jako Ježíš používal Petrovu kazatelnu ke kázání, tak i Petr používal Ježíšův kříž jako kazatelnu ke kázání. Kázat koho? Kázat co? Ježíše. Kázat komu? Nerovi, tomu zlému císaři. Tím, že zemřel na kříži jako Ježíš, Petr zvítězil, Petr svrhl Nerovo impérium a ustanovil Ježíše, Ježíšovu vládu až do dnešního dne, navždy, Řím, království Boží.
Jsme tedy povoláni, abychom se také dostali na tuto úroveň. On tě volá. On tě volá. Ten můj přítel z Bible, kterého nikdy nepřestanu obdivovat, Bartimeus – dav nedokázal přehlušit jeho hlas, nedokázal ho odradit. On křičel čím dál tím víc. A když Ježíš viděl, jak se snaží, řekl: „Zavolejte ho!“ Slepec vyskočil a rozběhl se k Ježíši. Jak viděl, kam má běžet? Úžasná podívaná. Nedovolte nikomu a ničemu, aby vás oklamalo, odradilo od toho, abyste vystoupali tam, kam vás Ježíš chce povznést: k dokonalosti obětování svého života za druhé, to je naše povolání – být Obětí lásky, naše povolání zemřít za druhé.
Ti, kdo se účastní Svaté hodiny, kdo ji dodržují každý den, mají dokonalou jistotu, že umírají jako Ježíš za druhé. Děkuji ti, můj Bože. Svatá hodina je nejsvětější hodinou dne, tuto hodinu nyní slavíme, nejsvětější hodina dne a my ji slavíme. Je to hodina Ježíšovy smrti, dokončení jeho poslání spásy celého světa utrpením a smrtí na kříži.
On chce, abychom Svatou hodinu ctili jako svatou. Prožívejte ji jako svatou. Nenechte si ji ujít. Jak ji ctíte jako svatou? Růženec, mše, adorace, breviář. Je to hodina, kterou On určil pro probodení svého Srdce, pro vylití své krve a vody až do posledních kapek. Je to také hodina probodnutí Srdce Matky, Matky Marie, neboť tentýž meč proklál obě Srdce společně. Maria to prožívala mysticky, velmi bolestně, dokonce ještě poté, kdy Kristus již zemřel; Longin probodl Kristovo Srdce a vytekla krev i voda. Ježíš už dotrpěl, ale Maria ještě trpěla.
Je to hodina probodnutí obou Srdcí a proudění krve pro spásu, ne pro pomstu, ale pro milosrdenství, pro lásku, pro spásu. Je to ta hodina; toto je ta hodina, hodina sjednocení obou Srdcí, hodina našeho vlastního sjednocení s Ježíšem a Marií. Hleďte na Ježíše, hleďte na toho, kterého probodli. Zvu všechny, celý svět, aby každý den slavil Svatou hodinu. V tuto chvíli prosím přestaňte s čímkoli, co právě děláte, a podívejte se na Ježíše na kříži.
V jazyce Igbo se zpívá krásná píseň. Je to spíše pohřební píseň: „Chetanu ubochi onwu, Nke gadiri mmadu, kwusinu n’ihu ozu, nedu ihe unu gabu“- „Zastavte se tam, zastavte se u hrobu, zastavte se u rakve, zastavte se tam, kde leží mrtvé tělo, a uvidíte, čím se stanete.“ V tuto hodinu si uvědomte, že jednoho dne přestanete dýchat. Jednoho dne se váš život naplní. Dojde k úplnému a definitivnímu ukončení vašeho pozemského života. Svou vlastní krví podepíšete podpis, který jej završí. Nejkrásnější hodina vašeho života.
Také zpíváme, ó, jakou nádhernou píseň, lidé z kmene Igbo jsou úžasní lidé: „Aba nga abuo ka mmadu mere n’uwa“ – ve tvém životě jsou dva nejdůležitější dny: „mbosa muru gi na mbosa i nwuru“- Den, kdy ses narodil, a den, kdy zemřeš. To jsou dny důležitější než ostatní… začátek, kdy ses narodil, a pak konec, kdy zemřeš.
Obsahují velmi vtipnou pointu, úžasnou pointu: v den, kdy se narodíte, budete plakat, a oni budou co? Všichni budou šťastní: „Máme miminko!“ Ale vy budete plakat. A oni budou šťastní, budou jásat. V den, kdy zemřete, budete jásat: „Je dokonáno!“ Jako Štěpán: „Vidím nebe otevřené. Vidím Ježíše!“ Zemřeš; budeš šťastný. Oni budou plakat.
Učiň tedy tuto hodinu své vlastní smrti tou nejšťastnější hodinou, nejsvětější hodinou. Jak? Tím, že budeš uctívat hodinu Ježíšovy smrti. On nám slíbil: „Ke každému, kdo bude uctívat hodinu mé smrti, až se přiblíží jeho vlastní hodina, přijdu se svými anděly.“ Ta osoba… její sláva bude zářit. Ó, úžasné.
První osobou, u jejíž smrti jsem byl přítomen, byla naše generální představená, matka Chukwuemeka Maria Steidlová. Bylo to v Římě. Když jsem přišel a uviděl ji, byla proměněná. Zářila! Krása! Sláva! Vznešenost! Co to znamená? Buď se probouzí z kómatu, nebo odchází do nebe. Dvě možnosti: buď se probudí teď, nebo… Modlili jsme se tam. Přestala dýchat. Odpojili všechny přístroje, všechny hadičky, všechny ty přístroje v nemocnici. Ach, úžasné. Těsně předtím, než zemřela, její poslední slova ke mně byla: „Jdu ti připravit místo.“
„Marie, co mi připravuješ? Maria nezemřela před Ježíšem. Ne, neměla bys zemřít přede mnou.“ Jen se zasmála. Takže když jsem tam byl, když zemřela, role se nám teď prohodily. „Ty jsi teď Ježíš a já jsem Maria“, řekl jsem jí. Požádal jsem je: „Dejte mi její tělo,“ a nesl jsem její tělo, tak jako Maria nesla tělo Ježíše. Bylo to bolestné, bylo to slavné.
Hodina tvé smrti je tedy nejslavnější hodinou, nejzávažnější hodinou tvého života. V tu hodinu jsi zcela bezmocný. Ale v tu hodinu přijde někdo a dá ti veškerou sílu – sám Ježíš Kristus. Proto tam Matka Maria zůstala u paty kříže. Neodešla; zůstala tam, aby zabránila jakýmkoli zlým lidem přiblížit se. Byla tam, aby bránila a chránila svou přítomností, svou modlitbou, svou láskou.
Takže, Svatá hodina, moji bratři a sestry, toto je tajemství: uctívání Svaté hodiny, hodiny smrti Ježíše Krista, je nejlepší přípravou na vaši vlastní hodinu smrti. Přísliby jsou ohromné. Děkuji ti, můj Bože, že nám dáváš tuto milost, abychom ctili tvou hodinu smrti na kříži. V tuto hodinu by se měl celý svět zastavit a upřít pohled na Ježíše. A víte co?
Právě v tuto hodinu mě Ježíš přivedl k poznání tohoto jediného řešení. Viděl jsem mého Spasitele, jak krvácí a umírá na kříži na Kalvárii. Viděl jsem ho. Ztratil veškerou krev. Ještě nezemřel. Ztratil veškerou krev. A On mi řekl: „Jestli dokážeš, aby se mé Srdce znovu zbarvilo do ruda, celý svět bude spasen.“ Jak mohu způsobit, aby se tvé Srdce znovu zbarvilo do ruda? On řekl: „Jdi a zjisti to sám.“ Věděl, že mi nikdo nemůže dát odpověď, nikdo. Požádal mě, abych šel a zjistil to, abych se přesvědčil, že nikdo není schopen dát na to odpověď.
Ptal jsem se lidí, kněží, řeholníků, katechetů, učitelů. Nikdo. Když se znovu zjevil, řekl jsem mu: „Pane, hledal jsem všude, ptal jsem se lidí.“ Ježíš řekl: „Sám ti dám odpověď.“ Okamžitě se vedle Ježíšova Srdce zjevilo Srdce Panny Marie. Ježíš řekl: „Toto je jediné řešení, jak zachránit všechny duše a celý svět: sjednotit se s těmito Dvěma zraněnými a krvácejícími Srdci.“
Jak? Naučil mě modlitbu. Nejdojímavější na této modlitbě je: „protkni mě svými šípy, nechej mou krev proudit do ran Neposkvrněného Srdce.“ Ježíš potřebuje tvou krev. Potřebuje tvou lásku, aby mohl žít. „Protkni mě svými šípy, nech mou krev proudit do ran Neposkvrněného Srdce. Ó, Neposkvrněné Srdce, sjednoť mě s Nejsvětějším Srdcem, abychom dávali život, útěchu, slávu a lásku.“ I když naše láska, naše krev není čistá, On ji očistí. Naše modlitby jsou chabé, ale On si je přizpůsobí a přivlastní. Skrze Marii si přivlastňuje naši krev. Přivlastňuje si naši modlitbu. Adorace – když se po přijímání modlíme při adoraci, je to On sám, kdo se klaní, už ne my. Svatý Pavel řekl: „Žiji už ne já, ale Ježíš žije ve mně.“
Děkuji ti, můj Bože, že nás učíš všechny tyto věci. Dej nám milost, Pane, abychom plnili tvou vůli a plnili ji dokonale. „Potřebuji tvé utěšení. Potřebuji, prosím, dej mi život, prosím, dej mi útěchu, prosím, dej mi slávu.“ Ježíš říká: „Potřebuji tvou krev. Potřebuji tvou lásku.“ Tam na kříži zvolal: „Žízním.“
„Prosím, dej mi lásku. Má lásko, potřebuji tvou lásku. Potřebuji tvé utěšování, potřebuji tvou slávu, potřebuji tvůj život. Dej mi vše, co chci. Dej mi vše, co potřebuji. Já ti dám vše, co chceš, vše, co potřebuješ. Já jsem Ten, který je Bohem lásky, a ty jsi má láska. Prosím, můj synu, má lásko, dej mi vše, co potřebuji. Já ti dám dokonce nekonečně více, než potřebuješ. Prosím, má lásko, dej mi vše, co od tebe chci, a já ti dám dokonce nekonečně více, než chceš. Dám ti vše, čím jsem, vše, co mám.
Pamatuj na své poslání. Žádný jiný člověk toto poslání nesplní. Jen ty. Prosím, přijmi toto poslání, poslání svého života a lásky, poslání pro spásu všech duší a celého světa, poslání pro nastolení vlády mé Božské Lásky, kterou jsem naplánoval a připravil od věčnosti. Má lásko, poskytuji ti tu největší pomoc. Dám ti ještě více, více, než potřebuješ.
Ať se tvé poslání podaří. Ať se tvé poslání podaří tím, že přivedeš všechny k Boží Lásce, tím, že všechny sjednotíš v ranách Neposkvrněného Srdce, Srdce Matky, k vykoupení lidstva. Má lásko, prosím, ať si všichni kolem tebe uvědomí význam Svaté hodiny a respektují mou věčnou vůli v tento čas, během této hodiny i ve všech hodinách. Zůstaň silný. Jsem s vámi nyní i na věky věků. Amen.“
Svatá hodina. Všichni, kdo jste se připojili, nebo se někdy připojíte k této Svaté hodině, jste požehnáni. Nikdo, kdo ctí hodinu Ježíšovy smrti, nikdy nepřijde o slávu nebes.
Pamatujte, že ten muž měl úžasnou výsadu uctít tuto hodinu fyzicky, být tam a uctít hodinu Kristovy smrti.
Byli tam s ním ukřižováni dva, jeden nalevo, druhý napravo. Ten druhý se mu posmíval, ale Ježíš neodpověděl. „Jsi Spasitel? Zachraň sám sebe a zachraň nás.“ Ježíš neodpověděl. Ježíš neodpověděl. Ten druhý promluvil: „Pane Ježíši, vzpomeň si na mě ve svém království.“ A Ježíš řekl: „Dnes budeš se mnou v ráji.“ Všichni, kdo ctí hodinu Pánovy smrti, uslyší totéž, až přijde jejich vlastní hodina. „Dnes budeš se mnou v ráji.“ Je to největší záruka toho, že půjdeš do nebe. Okamžitě. „Dnes budeš se mnou v ráji.“
Děkuji ti, můj Bože. Děkuji ti, má Lásko. Děkuji ti, mé Všechno.